Můj příběh
Kdo jsem?
Jsem vodnářka a inspirátorka celoživotně spojená s vodou. Baví mě zkoumat a objevovat, jak žít v souladu s vodou i se sebou.
Jsem také nadšená propagátorka hospodaření s dešťovou vodou. Ráda pomáhám lidem vidět v jejich konkrétní situaci různé možnosti hospodaření s vodou. Často jsou tato řešení krásná a současně účinná a funkční.
Ještě před několika lety jsem ale netušila, jak si hospodaření s vodou představit.
Jako malá holka jsem trávila prázdniny u babičky na vesnici. U chalupy byly pod okapem postavené sudy, do kterých tekla voda ze střechy. Ze sudu se voda nabírala do konví na zalévání a taky jsme tuto vodu používali na mytí rukou. Na dvorku stálo malé plechové umyvadlo s konvičkou, kterou se ze sudu nabírala voda. Bylo to tehdy tak samozřejmé, stejně jako jezdit pro pitnou vodu s kanystrem.
Po letech se i v babiččině chalupě objevil vodovod a plechové umyvadlo ze dvorku zmizelo.
Po gymnáziu jsem vystudovala vodohospodářství na vysoké škole. Hodně jsem se tam naučila, zejména z technické stránky věci. Třeba i vyprojektovat, jak dešťovou vodu co nejrychleji odvádět pryč z ulic měst a vesnic, nebo z polí. Tehdy jsem si říkala, že je mi jasné, proč to tak je. Nikdo přece nechce po dešti šlapat do louží a bláta.
Jaké může mít důsledky rychlý odtok dešťové vody a proč je potřeba zacházet s vodou padající z nebe s větším rozmyslem, to jsem dlouho nevěděla. S pocitem čerstvého absolventa vysoké školy, že teď všemu rozumím, jsem vykročila do praxe.
Voda mě provází na každém kroku a v každé profesi
Po škole jsem vystřídala několik zaměstnání, která vždy nějak souvisela s vodou. Nejdřív s vodou podzemní, pak jsem se dlouho pohybovala kolem potoků a meliorací. Nejdéle jsem pak strávila na vodoprávním úřadě. Povolovala jsem vodní stavby a vydávala povolení k odebírání nebo vypouštění vody.
Setkávala jsem v průběhu let s mnoha situacemi, ve kterých hrála hlavní roli dešťová voda. Nejednou se stalo, že přišla blesková povodeň, při které voda z polí zaplavila domy i ulice a přinesla s sebou kromě bláta i velké škody. Výjimkou nebyly ani sousedské hádky, to když stékající voda podmáčela sousední dům nebo pozemek.
Někdy to bylo stresující, ale hodně jsem se při tom naučila. Postupně jsem si začala uvědomovat, že řada problémů může mít souvislost s tím, jak odvádíme dešťovou vodu. Že rychlá řešení odvádění vody mohou škodit nejen nám lidem, ale také přírodě.
Hledala jsem, jak se to dá dělat jinak, a potkávala při tom různé nadšence, kteří měli snahu chovat se k dešťové vodě jinak. Postupně se mi otevíral nový svět a přicházely „Aha“ momenty vedoucí k pochopení. A zcela se změnil můj vztah k vodě. Už mi nepřišlo jako dobrý nápad, posílat ji rychle pryč.
Změny v přístupu k vodě se postupem let začaly objevovat i v zákonech a dalších předpisech, kterými jsou nastavená pravidla pro stavby. Jak to však u zákonů bývá, nejsou vždy psané jednoduše, srozumitelně ani zcela jednoznačně. Lidé, kteří s těmito předpisy nepracují, většinou netuší, co obsahují. Bohužel často ani ti, kteří si zákon přečtou, nemusí přesně rozumět a chápat, co přesně to znamená.
Jak se v tom všem vyznat a jak najít správné řešení?
To je otázka, která trápí skoro všechny, kteří se rozhodnou postavit domek pro sebe a svou rodinu. Většinou už mají za sebou dlouhou cestu, mají koupený pozemek a domek mají vysněný do posledních detailů. Když přijdou na úřad, často už mají nakreslený projekt a moc se těší, až si svůj sen postaví. Bohužel je dost často čeká odpověď – nemáte vyřešené hospodaření se srážkovou vodou!
Něco takového vůbec nečekali. Co to znamená?! Co a proč po nich ten úředník vlastně chce? Co si pod tím mají představit? Málokterý úředník je schopný nebo ochotný jim podrobně vysvětlovat, co se po nich chce. Pochopitelně jsou v takové chvíli lidé rozčilení, naštvaní nebo smutní a většinou si vůbec nevědí rady. Někteří mají strach, že to nezvládnou a že se jim sen o krásném bydlení rozplývá před očima.
Co a jak mají udělat, aby jejich projekt dostal potřebné povolení?
Nezbývá jim nic jiného, než se v této chvíli znovu obrátit na projektanta, aby do projektu co nejrychleji dokreslil něco, co tam musí být, i když většinou nevědí, co to má být ani proč. Je to pro všechny velmi nepříjemná situace. Lidé jsou netrpěliví, aby už mohli pokračovat v realizaci svého vysněného domku, a projektant může mít pocit, že je to práce navíc. Pak se stává, že už se nikdo nechce zdržovat vymýšlením a konzultováním možných řešení, která by byla pro konkrétní situaci vhodná.
Výsledkem všeho pak bývají naštvaní lidé, které zdánlivě nesmyslné požadavky úřadu stojí čas a nezřídka i nějaké peníze navíc.
Když vidím jejich trápení, bývá mi jich moc líto.
Uvědomuji si totiž, že v takové situaci není snadné přijít na to, co se pod slovy hospodaření s dešťovou vodou skrývá a jak ho v jejich konkrétní situaci lze zajistit. Vždy se proto snažím jim především vysvětlit důvody, proč se dešťovou vodou zabývat, a také jim ukázat možnosti, které podle místních podmínek nemusí být ani složité, ani drahé.
Věnovala jsem hodně času studiu odborné literatury a účastnila se řady seminářů a konferencí o hospodaření s vodou. Stále se zajímám o nové zkušenosti z této oblasti a mám možnost se učit z praxe. Ráda jezdím na exkurze do zahraničí, kde se problematice srážkových vod věnují mnohem déle než u nás. Díky tomu jsem se naučila chápat souvislosti a zákonitosti našeho soužití s vodou.
Na základě zkušeností z vodoprávního úřadu jsem pro všechny, kteří se chystají stavět, připravila pomocníka ve formě krátkého eBooku.
Průvodce hospodařením s dešťovou vodou v 7 krocích obsahuje několik základních pravidel a podmínek, kterými je dobré se řídit při přemýšlení nad Vašimi potřebami a možnostmi. V něm Vám vysvětlím základní principy a používané pojmy a provedu Vás krok za krokem základními otázkami, které je dobré si položit při plánování stavby. Vše je pro inspiraci doplněné fotkami některých půvabných a současně funkčních řešení.
Uvidíte, že hospodaření s dešťovou vodou může přinášet výhody nám i přírodě, ve které žijeme.
