Nedávno dlouho a vydatně pršelo.
V potocích a řekách stupaly hladiny, někde se voda dokonce vylévala z břehů. A bohužel na řadě míst brala velká voda také silnice a domy.
Ta situace mě nutí k zamyšlení, jestli za podobnými extrémy jsou jen přirozené vrtochy přírody a nakolik si za to můžeme sami.
Když trochu přestalo pršet, šla jsem se projít okolo naší vesnice. Bylo krásné odpoledne. Vydatnými dešti bylo všechno nacucané vodou, pole, louky i zahrady.
Na jedné louce mě zaujala tahle skruž, ze které proudem vytékala voda. Všude kolem bylo v trávě mokro, jakoby tam byl rybníček.
Místy dosahovala voda až nad kotníky, jinde to pod botami pořádně čvachtalo. Ve vysoké trávě se leskla malá jezírka.
Vody bylo tolik, že se nedalo jít dál
Musela jsem se vrátit zpátky do kopce, ze kterého jsem přišla. Jak jsem stoupala do svahu, uvědomila jsem si, že by tady někde měla shora přitékat voda z louky, která se odtud zvedá až k lesu. Rozhlížela jsem se kolem, ale nikde jsem žádný potok ani strouhu neviděla.
Pak jsem došla k silničce, která louku protíná. Shora přitéká potůček, pod silnicí se schová do propustku a na druhé straně se na chvilku objeví.
Voda ale nepokračuje dolů po louce jako potůček, hned za silnicí zmizí pod zem do potrubí.
Zajímalo mě, co se to tam s vodou děje
Proto jsem doma zapátrala ve starých archivních mapách Zeměměřického úřadu (ČUZK), abych o tom zjistila víc. Objevila jsem mapu z roku 1969, na které je zakreslená modrá čára shora dolů na louce, kde jsem při své procházce chodila.
Podle mapy tekl zřejmě ještě v 60. letech 20. století po louce potůček, který v místě přetékající skruže vtékal do malého rybníčku. A tam, kde byla voda rozlitá tak, že se nedalo projít, vtékal kdysi potok do rozsáhlého mokřadu (na mapce modře proužkovaný prostor).
Zdroj: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-103-C-c-1
Potok nebývá vždycky vítaným sousedem
Čas od času se voda rozlije do polí a poničí úrodu. Občas si někde voda kousek pole ukousne a potok změní trasu svého koryta. Když se potok hodně kroutí mezi poli, bývají pozemky okolo hodně podmáčené. A na mokrém poli se špatně jezdí traktorem. To se zřejmě někomu nelíbilo, a tak se rozhodl jednat.
Původní potok, který se mohl při větších deštích rozlévat po okolních loukách, uvěznili do potrubí. Zamokřené louky provrtali sítí trubek – melioracemi.
V důsledku toho se voda z louky rychle stahuje pod zem a sítí trubek odtéká pryč. Pozemek se vysouší, a díky tomu se dá lépe obdělávat zemědělskými stroji. Účel to tedy splnilo, alespoň na nějakou dobu
Má to ale háček
Od druhé poloviny 20. století se začalo hospodařit ve velkém. Nastal čas scelování pozemků obdělávaných stále většími stroji.
Čím dál víc se zvětšovala plocha jednotlivých polí a luk, aby bylo jejich obdělávání snazší. Potoky, remízky a meze nebyly vítané. Co stálo v cestě, muselo pryč.
Různé meliorační úpravy dělali lidé na pozemcích už dávno. Vykopali třeba stružky, kterými sváděli vodu mimo své domy či políčka. Všechny takové zásahy ale dělali jenom v rozsahu, jaký zvládl hospodář se svými pomocníky a s jednoduchou technikou na svých pozemcích.
Potokům se lidské zásahy nevyhnuly. Vodu svedli do potrubí, případně dříve neposedný potok dali „do latě“.
Vyměřili a vykopali nové napřímené koryto. Někde ho také opevnili, aby nedocházelo k erozi břehů.
Voda pak nemá čas se rozlévat, ale ani se vypařovat nebo se zdržet se v krajině. Ze všech podobně odvodněných míst spěchá voda rychle pryč, stejně jako třeba ze zpevněných ploch ve městě.
Možná vás napadá, že to je snad dobře, nebo ne?
Zrychlení odtoku vody má spoustu důsledků. Ale ne všechny jsou pozitivní. Dochází třeba k vymizení některých druhů rostlin nebo živočichů, pro které byly mokřady domovem.
Mezi nežádoucí dopady patří určitě větší riziko povodní, ale také sucha, obojí způsobené tím, že se voda nezdrží v místě, kam dopadne, a rychle odteče. Podrobněji tato rizika vysvětluji v jiném článku.
Co dodat. Někdy i dobře míněné lidské kroky, mohou mít netušené dopady.
Zajímá Vás toto téma a napadají Vás další otázky?
Napište mi
Můžete mne také sledovat na Facebooku a Instagramu,
kam pravidelně přidávám zajímavosti a postřehy nejen o vodě.
Najdete tam také upozornění na nové články na mém blogu.
Pojďme žít v souladu s vodou 😊
Jsem vodnářka a inspirátorka bytostně spojená s vodou. A také milovnice vody ve všech jejích podobách a obdivovatelka krásy a moudrosti přírody. Své poznatky a postřehy ráda předávám ostatním prostřednictvím článků na mém blogu, nebo při přednáškách, seminářích a osobních konzultacích.
Více si o mně můžete přečíst v mém příběhu.