Pískovny, nebo také písníky jsou krásná místa, která zůstala zatopená vodou potom, co z nich byl vytěžený písek. Voda je v nich křišťálově čistá a průhledná do veliké hloubky. Dostává se do nich totiž většinou jako podzemní voda, která byla odkrytá odtěžením velké vrstvy písku.
Miluji taková místa a koupání v nich. Leckdy si tam připadám jako u moře. Jemný písek, slunce, teplo a slabý vánek, který na hladině modrozelené vody rozehrává drobné vlnky. Bohužel se tento idylický svět poslední dobou mění k nepoznání.
Pro svoji krásu jsou pískovny v létě oblíbeným cílem pro spoustu lidí.
V teplém letním dni zaplní davy vody chtivých návštěvníků všechna jen trochu přístupná místa na březích. Přinesou si s sebou jídlo a pití, vybalí deky, ručníky a lehátka, namažou se krémy a na celé dny se zabydlí na plážích.
To s sebou může přinášet řadu potíží, které si leckdo z nás neuvědomuje.
Celodenní pobyt u vody vyžaduje svoje.
Kromě dostatku jídla a pití, časopisů, hraček a ochrany před sluncem, je potřeba zajistit i nezbytné fyziologické potřeby. Někam je potřeba jít „na záchod“. Ale kam?
Když není v blízkosti pláže vhodné zařízení, je to složité. Pokud je pískovna, rybník, nebo jiné přírodní koupaliště obsypané lidmi, nebývá na břehu pro tyto potřeby „bezpečno“. Za každým keřem se může kdykoliv objevit jiný návštěvník.
Spousta lidí pak vyřeší tento problém tím, že se vyčurá do vody. Tak není nic vidět. Někdo je tím teď znechucený (za to se omlouvám), ale jiný může mít pocit, že přece o nic nejde – „voda jako voda“.
To oč tu jde, není na první pohled vidět.
Lidská, stejně jako zvířecí, moč obsahuje velké množství živin. V podstatě má složení podobné jako zahrádkářům dobře známé NPK hnojivo (dusík, fosfor a draslík).
Tak je to v přírodě zařízené. Co je zbytečné pro jednoho, je zdrojem životní energie pro někoho jiného. Například díky dodaným živinám mohou bujně růst zelené rostliny.
Koloběh živin je nezbytný pro zachování života na Zemi. Jenže …
Voda v pískovně, nebo jiném přírodním koupališti, je tak postupně po malých dávkách dotovaná významným množstvím živin, se kterými si neumí jednoduše poradit.
Původní rovnováha vodního ekosystému je narušená a objevují se organismy, které zde dříve nebyly.
Vysoký obsah živin, především fosforečnanů, způsobuje, že se objevují formy života, kterým to dělá dobře. Jsou to zejména řasy a sinice, některé z nich bohužel toxické. Ty na hladině tvoří zelené, modré či jinak barevné, nevábně vypadající povlaky.
Nejde si toho nevšinout a nelíbí se nám to.
A tak se rozčilujeme, píšeme na úřady, voláme do televize nebo na ministerstvo a chceme, aby se našel viník, který je za to odpovědný a který to bude musel vyřešit, aby byla voda znovu krásná a čistá. Jenže rychlé a jednoduché řešení neexistuje…
Najít jednoho viníka a ukázat na něj prstem, aby všechno napravil, jak se v podobných situacích obvykle snažíme, není možné. Jako všechno v přírodě, je i tato situace důsledkem společného působení mnoha faktorů.
Rádi bychom měli v rybnících, řekách nebo v pískovnách vodu průzračnou, která bude modrá, tak jako na tomto romantickém koupališti.
Ale stejně jako všechno ostatní v přírodě i špatná kvalita vody je důsledkem společného působení mnoha různých faktorů a vlivů, u kterých se nedá přesně určit „míra zavinění“. Podrobněji se o tom rozepíšu v dalším článku.
Rozhodně nejde kohokoliv označit za jediného či hlavního viníka špatné kvality vody.
Jsem ale přesvědčená, že najít snadné, rychlé a levné řešení tohoto problému, není a nebude jednoduché.
Možná teď máte pocit, že znečištění vody je tak ohromný problém, se kterým se vlastně nedá nic moc dělat.
Možná vůbec netušíte, co s tím dělat, nebo si říkáte, to nemá cenu.
Tenhle postoj, tato environmentální skepse, rozhodně není na místě
Jestliže je tato situace důsledek tisíců drobných „prohřešků“, kterými se do vody dostávají škodlivé látky, mělo by to fungovat i opačně. Když se budeme chovat jinak, musí se to dříve nebo později v kvalitě vody projevit.
Máme právě teď možnost začít postupně, každý podle své situace a možností. Není důležité, že se nám zdají malé a nevýznamné. Každá kapka se počítá.
Voda si pamatuje, co do ní vložíme
Jestliže k vodě přistupujeme jako k odpadkovému koši, nelze se divit tomu, jak vypadá.
Budeme-li k vodě přistupovat s vědomím toho, jakou ji chceme mít – tedy čistou, krásnou a životodárnou – mohou se začít dít zázraky.
Možná to nebude hned a nebude to na první pohled vidět, možná změny nebudou zpočátku nijak velké. Ale je to podle mého názoru jediná možnost, jak pro vodu a pro nás všechny začít dělat něco hned teď.
Když každý z nás udělá sám za sebe něco zdánlivě malého, co zrovna dokáže, bude to společně s dalšími zdánlivými maličkostmi veliká změna.
Můžeme se takto po kapkách stát velkým mořem 😊
Pokud hledáte inspiraci pro to, co můžete pro vodu dělat u svého domu,
připravila jsem pro vás eBook 3×5 otázek a odpovědí
Jak řešit pitnou, odpadní a dešťovou vodu u rodinného domu.
který si ZDARMA můžete stáhnout ZDE.
Další články na vodní téma najdete na mém blogu.
Můžete sledovat také moje příspěvky na Facebooku či Instagramu.
Nenašli jste odpověď na své otázky v tomto ani dalších článcích na blogu?
Můžete mi svůj dotaz napsat.
Jsem vodnářka a inspirátorka bytostně spojená s vodou. A také milovnice vody ve všech jejích podobách a obdivovatelka krásy a moudrosti přírody. Své poznatky a postřehy ráda předávám ostatním prostřednictvím článků na mém blogu, nebo při přednáškách, seminářích a osobních konzultacích.
Více si o mně můžete přečíst v mém příběhu.